V neděli 29. dubna oslavíme na deváté mši svaté svátek Sv. Jiří – patrona skautů. Sejdeme se v kostele ve skautských krojích. V sobotu se ještě domluvíme, kdo bude číst čtení. Pozvěte i své kamarády a známe, ať spolu s námi přijdou i tímto způsobem oslavit svátek našeho patrona.

Více o Sv. Jiřím zde.Svatý Jiří
Jiří se zřejmě narodil ve 3. století v Kappadokii (dnes Turecko). První písemné záznamy o něm se dají vysledovat ve středověké Zlaté legendě (Legenda aurea, latinské dílo Jakuba de Voragine). Ta je rozsáhlým souborem zhruba sto sedmdesáti legend – a zde je Jiří již prezentován jako rytíř z Kappadokie. Podle historických pramenů mohl být Jiří za císaře Diokleciána (Diocletian) vysokým důstojníkem římských legii. Nechal se však pokřtít a byl křesťanem, což se mu stalo osudným. Roku 305 našeho letopočtu kdosi (patrně tak jako dnes, toužící po jeho postu) zjistil jeho víru, neprodleně jej udal. Jiří byl ihned uvězněn. Zřejmě vzhledem k jeho postavení byl nejprve přesvědčován, aby se své víry vzdal. Když na to nepřistoupil, čekalo ho to, co v té době každého „přistiženého“ křesťana – mučednická smrt. Legendy praví, že bez zranění přestál a přežil mnoho mučení. Před svou popravou prý Jiří prosil, aby každý, kdo se bude dovolávat jeho pomoci, dosáhl splnění své prosby. Jakmile svou prosbu dořekl, z nebe se ozval hlas a ujistil ho, že se stane, jak žádá. Jiří byl pak sťat před branou palestinského města Lydda (Diospolis).Přímo v Lyddě byl Jiří prý také pohřben; tam již po necelých dvaceti letech (!) dal římský císař Konstantin I. postavil první svatojiřský chrám na světě.Svatý Jiří je patronem celé Anglie – zde je mu zasvěceno celých 160 kostelů. Svatojiřská vlajka – červený kříž na bílém poli – je poprvé doložena roku 1284 a stala se základem dnešní vlajky Spojeného království. Pod svatojiřskou patronací byl také v roce 1347 králem Eduardem III. založen anglický Podvazkový řád. Kostely zasvěcené sv. Jiří jsou v Evropě prokázány již v 6.století – v Mohuči, Paříži a Neapoli. U nás jsou svatojiřské tradice doloženy také velice brzy – tak třeba kostelem sv. Jiří v Modré u Velehradu, který vybudovala v letech 830-40 irsko-skotská misie. A není snad Čecha, který by naznal baziliku sv. Jiří na Pražském hradě nebo rotundu sv. Jiří na Řípu.Svatý Jiří se stal patronem rytířských řádů, také horníků, sedlářů, kovářů a bednářů a hlavně rolníků. Proč zrovna rolníků? To je dáno jeho jménem, jež je vlastně složeninou vzniklou ze slov geos=země a orge=stavět. Také jméno Geórgos je řeckého původu; je složeno z gé=země, ergon=práce; interpretuje se stejně jako v latině, tedy jako zemědělec či rolník.Svatý Jiří – drakobijec je též patronem skautského bratrství. Je symbolem statečnosti a zmužilosti. Chrání vždy bezbranného, kdy vítězí dobro a spravedlnost nad zlem. (Vždyť jedna z formulí pro pasování na rytíře začíná – „Ve jménu Božím, svatého Jiří a svatého Michala…“). Skauti si každý rok si připomínají 24. dubna na nádvoří Pražského hradu toto bratrství u sochy svatého Jiří.Jak svatý Jiří přišel ke svému přívlastku „drakobijec“? Podle legendy Jiří přišel jednou v provincii Libyi do města, jež se jmenuje Silena. Ve velikém jezeře se tu skrýval jedovatý drak. Přicházel k městským hradbám a svým jedovatým dechem ohrožoval obyvatele města. Obyvatelé mu proto k jezeru nosili denně ovce, aby uspokojili jeho hlad a drak svou blízkostí nezamořoval město. Pak ovce docházely a drakovi byla denně předkládána jen jedna ovce – a jeden člověk určený losem. Jednou los padl na jedinou královu dceru. Ta již byla vedena k jezeru, když náhodou Jiří jel kolem. Jak bylo jeho rytířskou povinností, pokusil se princeznu zachránit – nasedl na koně a draka napadl. Ranou kopí (nebo meče???) jej vážně zranil a zkrotlého přivedl do města. Tam slíbil králi a všem obyvatelům, že když se dají pokřtít, draka definitivně zabije. Pokřtěno pak bylo údajně na dvacet tisíc lidí (pozn. – zde se v legendě praví „nepočítaje v to děti a ženy“ – zřejmě tehdy byl jen muž počítán za člověka – nebo je to jen „takový překladatelský oříšek“?).Co bylo ve skutečnosti drakem, to se již zřejmě nedozvíme. Fakt je, že podle ezoterického výkladu je tu podobenství, kde drak představuje tzv. dračí žíly, dnes nazývané geopatogenními zónami a Jiří likvidující ho svým kopím vlastně neutralizuje jejich negativní vliv na vše živé na povrchu Země. Ovšem s touto teorií bychom se zlou potázali ve středověku, kdy bylo nepřípustné na draky nevěřit; bylo to těžkým hříchem, protože pochybovač odporoval Písmu svatému. Nejen Jiří, ale mnoho dalších později svatých, totiž draky zabilo nebo zahnalo.

Zdroj: druidova mysteria
převzato z: http://www.revprirody.cz/data/0404/jiri.htm