V celém našem vesmíru, naší Zemi, v České republice, kraji a okrese leží tolik míst, ale zrovna naše krásné a milované Valašsko bylo tehdy výjimečné událostí, jež nám nerozumným a snadno ovlivnitelným lidem dodala šťávu, chuť a zapálení. Zapálení do budoucna v trpělivosti s dětmi, kreativitě k nápadům na programy schůzek, zážitcích, jež si budou ti, co jdou po nás, pamatovat.

Přesně tady, v Brumově – Bylnici, byla zorganizována akce RÁDCOVSKÝ KURZ.

Galerii z kurzu naleznete: zde

Pro ty, kteří chtějí postupovat co nejlépe životem obyčejného člověka, ovšem toho, který chce docílit pocitu změny, a to alespoň nepatrné, na váze nezájmu a lenosti těch nejmenších. Byla zorganizována těmi nejlepšími z nejlepších. Lidmi, kteří obětují čas a podají nám co nejvíce informací co nejzajímavější formou. Rádcovský kurz jsme prožívali pomocí symbolického rámce, který nás doprovázel a pomáhal nám vžít se do programu lépe. Byl jím svatý Jiří.

Obsah první části RK byl naplněn zajímavými, efektivními, moudrými a přímo ze srdce jdoucími slovy, jejichž obsah dodával sílu a my všichni jsme pocítili střetnutí vlny kreativity, tak žádané a potřebné do budoucna. Byly to debaty formou přednášek. Debata o přátelství tudíž i vztahů v týmu, skupince dále debata o rádoby dosažených cílech, o přístupu, jednání debata o nás jako celku, byla zcela jistě na místě. Přednášky nám daly hodně. Donutily nás zamyslet se nad vlastnosti rádce. Dodaly nám nápady, které můžeme využít na schůzkách s dětmi. Poradily nám, jak reagovat na určité situace a typy dětí, jak se k nim chovat a co respektovat. Jak zvládat a poradit si s kombinací a skloubit stezky pro děti, symbolického rámce – tématem na rok a skautskými dovednostmi, které by měli znát a ovládat. Dále jak je motivovat k činnosti, jak je lépe poznat. Samozřejmě, že to nebylo jenom o přednáškách. Vedoucí byli vynalézaví, takže jsem si ke všem těm inspirujícím nápadům zařadit do složky i hry, které jsme sami hráli. Simulovali jsme například i schůzku pod přísným dozorem, který nám po sléze poradil, co a jak. To bylo obzvlášť zajímavé. Tohohle jsme byli účastněni v první části RK a zdaleka to není vše.

Naše sehranost a potřeba být spolu se projevila ve druhé části cesty zdokonalování se, protože náš společný smích, cíl, za kterým všichni tak usilovně jdeme a ty krásné zážitky, které jsme si zároveň sobě prodávali, a nové zkušenosti, prostě byly. Výplod, již tolikrát řečený: „ Učíme se hrou,“ seděl v první řadě po celý čas odehrávání se toho všeho.

Tato druhá část byla totiž více hravá. Ovšem mimo her a všeho toho skotačení jsme se například dozvěděli, něco blíže o geocashingu, dokonce jsme šli pátrat po skrytých „ keškách“ v blízkém okolí. Nebo jsme při tiché atmosféře v kruhovém sesedání držíce v rukách papírky s odpověďmi „ ano, ne, nevím“ odpovídali na otázky, které jsme předtím anonymně vhodili do misky a které později dokonce i prošly kontrolou, zda jsou vhodné, či ne. Zde jsme se dozvěděli zase něco ze soukromí ostatních a tím se i sblížili.

Dále určitě velice zajímavým bodem byla prezentace našich schůzek, které jsme nafotili a ostatním prezentovali. Definitivní, neobvyklé a velice nápadité zakončení dosáhlo lajny úrovně až neskutečně vysoké. Cesta zakončení začínala stezkou plnou úkolů a končila na hradě, kde jsme složili slib rádce na očích samotného rytíře Jiřího.

Čím více se světlo výjimečnosti dne zmenšovalo, tím více naše aktivita určitým pruhem směřovala. Čím rychleji se čas hnal kupředu nevyjetými kolejnicemi, tím více se upevňovaly naše vztahy. Čím více ubývalo sdělovacího materiálu, tím více jsme toho chtěli vidět a znát.

Během obou víkendů proběhla i pátrací akce uvnitř nás po tom, co pro nás každého znamená v životě SKAUT! Úkolem bylo zabruslit do minulosti, do nezapomenutelných a něčím velice silných okamžiků ať už s pocitem lásky, přátelství, důvěry, laskavosti, ochoty nebo nabídnuté pomoci, do stále vracejících se momentů, zavzpomínat na to dobré i zlé, které jsme překonali. Sečíst přátele tak vzácné a za nic nevyměnitelné. Pousmát se a snad uronit nad tím vším jednu upřímnou slzu.

Vše se zmínit o prožitých okamžicích ve společnosti tak fajn lidí, kteří se sjeli do Brumova – Bylnice na jedinečný rádcovský kurz, nejde to vše popsat, protože vylíčit pocity je těžké. Nic nechybělo, vše bylo nadstandardní včetně jídla, které bylo excelentní. Program pestrý, lidi byli super, vedoucí chápaví, mládí s láskou hřálo a konverzace se dala naladit na jednu vlnu.

PS: Děkujeme v první řadě Máňovi a Aničce a všem, kteří se na přípravách, průběhu a obsahu podíleli.
ŠECKÁ ČEST VÁM!
DĚKUJEM!
Opica – Jana Šenkeříková