Na večer 6. 12. 2019 – na svatého Mikuláše, se v orlovně po 18. hodině sešla skupinka jedenácti vlčat, které ale v tu chvíli ještě vůbec netušili, co je čeká. O necelé půl hodiny později se po cestě za rybníky přesunuli do roku 1940 a potkaly se se skautským vedoucím – odbojářem, který jim objasnil, v jaké situaci se nacházejí (za druhé světové války ve státu okupovaném nacisty) a poprosil je o pomoc při odboji.

Odvážní hoši jeho výzvu přijali a odebrali se zpátky do orlovny, kde se ještě posilnili večeří a vyrazili čelit nadvládě utlačovatelů. Jejich úkolem bylo sesbírat po městě části šifrované zprávy a předat ji spojce. Nebylo to tak jednoduché, protože ne jedenkrát je při jejich ilegální činnosti zastihla tajná německá policie – gestapo. Naštěstí se vlčata, díky své statečnosti a vynalézavosti, vždy nějak vymluvila nebo nepřiznala ke svému činu v touze přežít a pomoct své vlasti.

Ráno nás čekala rovnou dvě překvapení: spojka, které jsme měli předat onu zprávu, nám zanechala souřadnice, podle kterých jsme se měli vydat na cestu, a k tomu napadlo asi deset centimetrů sněhu, takže zbytek dne jsme se po cestě koulovali a klouzali. Když jsme došli na místo (49.1042947N, 17.9965436E), rozdělali jsme si oheň a uvařili buřtguláš, mnozí kluci vařili na kotlíku poprvé, a snad každý z nás vařil poprvé venku v takovém počasí, ale přesto všem chutnalo (nebo si aspoň nikdo nestěžoval, protože na stěžování už nikdo neměl energii).



Celá akce se vydařila a myslím že budeme dlouho vzpomínata snad jsme si všichni uvědomili, o čem skaut také je, a sice o tom, že máme být duší i tělem připraveni pomáhat vlasti i bližnímu, jako to činili skauti za druhé světové války.

Odkaz na fotografie.

Jiří Rejda – Medvět