Ve stopách nejen skautského odboje

Skauting ve 167 vteřinách
Říjen 22, 2014
Sportovní den střediska
Listopad 22, 2014
Zobrazit vše

Ve stopách nejen skautského odboje

Během dušičkového období, ve dnech 31.10. – 1.11. 2014, se uskutečnila oddílová akce 4. smečky vlčat, na které se sešli vlčata brumovské družinky a dva zástupci (z toho jedna světluška) z družinky, která se schází v Nedašově. Oddílovka se nesla v duchu cestování historií, zejména té skautské po první světové válce a za druhé světové války…

Po úvodní seznamovací hře jsme se rozdělili na 2 týmy, které mezi sebou soupeřily v soutěži Máme rádi Česko, která byla zaměřena nejen na znalosti naší historie, ale také na znalosti skautské a všeobecný přehled…

Po večeři jsme se přesunuli do roku 1942 a vžili se do zdejší situace. České území bylo okupováno Němci, všude slídila jejich tajná policie zvaná gestapo, a tak lidé nemohli vědět, zda jsou v bezpečí a komu vůbec mohou věřit. V této době se také odehrával příběh mladého skauta Jaroslava Čermáka, který společně se svými kamarády v lese objevil skupinu židů, kteří se schovávali před nacisty. Chlapci, znalí skautského zákona, se rozhodli jim pomáhat v přežití. Obstarávali pro ně jídlo a oblečení. Ředitel školy si všiml, že hoši provádějí něco tajného a v domnění, že dělají něco špatného, je udal. Chlapci tedy byli vyslýcháni a převezeni do Německa, odkud uprchli až do Francie. Po skončení 2. světové války dne 8.5.1945 bylo Jaroslavovi 16 let, 9 měsíců a 10 dní.

Tento příběh se postupně dětem odhaloval při hledání tzv. mrtvých schránek, což byly tajné schránky s tajnými informacemi. Tyto informace si mezi sebou předávali členové odboje, tedy ti, kteří se snažili nějakým způsobem, v tomto případě předáváním tajných informací dalším osobám, pomáhat naší vlasti pro Němcům. Naši odbojáři tedy museli postupně najít 5 tajných schránek, aniž by je přistihlo gestapo. Pokud gestapo někoho zadrželo, dotyčný nesměl za žádnou cenu vyzradit obsah tajné zprávy ani své spolupracovníky. Odbojáři poté museli vyhledat spojku, která zajistila kontakt s informátorem, který získané informace předával postupně dál, například do zahraničí, kde se rozvíjela činnost zahraničního odboje. Tato osoba byla natolik důležitá, a riziko jejího vyzrazení příliš veliká, proto informátor zůstával během schůzek v anonymitě, nikdo nespatřil jeho tvář. Hra měla velký úspěch a zavedla naše odbojáře postupně na brumovský hřbitov, hasičárnu, náměstí, k pivovaru a ke kapličce na Rozkvětě. Po kontaktu se spojkou se úspěšně spojili s informátorem na přísně tajném místě a přinesli mu informace.

Druhý den jsme si vyprávěli něco o činnosti skautů za první republiky. Dozvěděli jsme se, že skauti po rozpadu Rakouska-Uherska dočasně zajišťovali poštovní službu a byli v tom úspěšní! Na toto téma se měla také zahrát i hra ve stylu pašeráci, ovšem technika selhala, a tak jsme si zahráli chvíli další epizodu z Máme rádi Česko, a poté na schovku.

Snad jsme si všichni uvědomili, o čem skaut také je, a sice o tom, že máme být duší i tělem připraveni pomáhat vlasti i bližnímu, jako to činili skauti za druhé světové války a po rozpadu Rakouska-Uherska.